Není pochyb o tom, že jedním z velkých milníků lidstva bylo přistání člověka na Měsíci. Je však pravdou, že program Apollo příliš dlouho netrval. Od té doby se pak na náš satelit nikdo nevydal. To připadá mnoha lidem podezřelé, a utvrzuje je to v přesvědčení, že jsme se ve skutečnosti na Měsíc nedostali.
Ve skutečnosti však existují velmi dobré důvody, proč jsme tento typ vesmírných průzkumů opustili. A tím hlavním a zdaleka nejdůležitějším byla jeho finanční náročnost. Po skončení studené války a tedy i vesmírného soupeření mezi USA a Sovětským svazem vláda USA značně snížila rozpočet NASA. Ta má od té doby mnohem menší peníze, a proto si nemůže dovolit realizovat tak náročné projekty, jako je právě cesta na Měsíc.
Dále je zde také pokrok v technologii. Jednoduše, ta, kterou jsme používali tehdy, již není kompatibilní se současnými systémy. Bylo by tedy nutné vymyslet a vytvořit zcela novou, což je opět finančně velmi náročné, o času nemluvě.
Pokud jde o výzkum, pak ani zde není příliš důvodů se tam vracet. Veškeré výpravy, které tam kdy přistály, sebou přivezly poměrně velké množství vzorků i prachu, které následně dostali k dispozici vědci. Ti si je samozřejmě mohou i dnes vyžádat ke zkoumání. Lze je tedy podrobit všem myslitelným experimentům, přičemž jejich složení je již velmi dobře známo.
Samozřejmě je známo, že se v současné době plánuje návrat lidské posádky na Měsíc v rámci projektu Artemis. V současnosti probíhá zkušební let bez lidské posádky. A pokud vše proběhne v pořádku, dočkáme se této klíčové výpravy během několika let.
Není pochyb o tom, že naše oběžnice pro nás má téměř neodolatelnou přitažlivost. Jitří lidskou fantazii již po tisíce let. Dnes jsme však většinu jeho tajemství rozluštili. Určitá tajemství však stále má. A nebude na škodu se tam vrátit s nejmodernějšími přístroji. Díky nim se totiž můžeme dozvědět mnoho dalšího.