Kdo z vás pamatuje reálný socialismus, možná si ještě vybaví nábytek té doby. Většinou šlo o sektorové kusy, které si zákazník sestavoval sám, a vytvářel z nich libovolné nábytkové variace. Sektorový nábytek sestával z různých částí, například ze šatní skříně, skříňky se zásuvkami, skříněk s křídlovými dvířky nebo skleněnými vitrínami. Smontovat několik „sektorů“ bylo celkem snadné, stačilo k tomu několik spojovacích šroubů a během půl hodiny jste měli hotovou kompletní sestavu do obývacího pokoje, takřka od země až ke stropu.
Kdybyste však chtěli něco podobného zakoupit dnes, máte smůlu, protože sektorový nábytek zabírá ve výrobních a prodejních skladech mnoho místa, a z toho důvodu se výrobci přeorientovali na nábytek rozebíratelný na jednotlivé desky, latě a prkna. Sestavit pak psací stůl a manželské dvojlůžko již vyžaduje mnohem více zručnosti a fyzického nasazení, protože v podstatě montujete nábytek podobně, jako kdybyste si jej doma sami vyráběli.
Každý ale není tak zručný mechanik, montér a řemeslník, mezi námi jsou i lidé manuálně nepříliš zruční, kteří například pracují v kanceláři a za své koníčky považují hudbu, turistiku v přírodě nebo vaření. Nemůžete po nich chtít, aby si sestavili nábytek větších rozměrů sami, pokud se o to pokusí, nemusí to vždy dopadnout dobře.
Naštěstí existují lidé, co se montáží nábytku v Praze zabývají jako profesionálové. Jsou to například stěhovací firmy, které montují nábytek nejen nově zakoupený, ale i v rámci stěhovací akce. Poradí si i s většími sestavami, jako jsou kuchyně nebo skříně zhotovené na míru. Rozhodující jsou především technické možnosti nového působiště, jinými slovy to, zda je vůbec možné nábytek umístit do daného prostoru a případně jej podle tohoto místa přizpůsobit přířezem a podobným způsobem. Stěhovací firmy také instalují zavěšené předměty na zeď, jako jsou police, zrcadla, garnýže apod.